Brzy mám v láhvi na dně, že už ani nemusím hrdlo zacpávat palcem, abych pak nechodila po návštěvách s ošplouchanou taškou ederem notorika. Vyndám flašku, zatočím s ní proti světlu, abych viděla, kolik … a sakra!! Podezírám se, že jsem to přehnala. Silvestr pokračuje.
Situace si žádá řešení. Do pusy si nakapu zbytek a spolu s ním i nápad, že vlezu prostě do první audiny, co pojede kolem!
„Dobrý večer!“ … a že takový vážně bude.
Tmu narušují obrazce ohňostrojů, ticho zas jejich rány. Došlo mi, jak příšerně špinavý mám svědomí. Snad jsem měla zůstat doma a zpytovat do února. Jenže vždycky bude lepší dobrodružství někde pod hradem, než se doma prohrabovat falešnýma výčitkama.
Takže, když se leknu asi posedmé … tma, nebezpečí, já se špatným svědomím, princ odhodlaný dojít až k hradu, tohle všechno zasypává první sníh… muselo se To prostě stát.
Ještě, že tma schovává mý červený tváře. Otřu mokrou sladkou pusu a bouchnu se do hrudi, abych zas naskočila.
Páni, ještě nikdy jsem takhle rychle nepila z jedné láhve s princem, co ho sotva znám. Kde budu tímhle tempem za dva roky?
Silvestr 2018
Ani jednou jsem se zatím nelekla, taky střídám se poctivě o láhev ruského šampusu, dostanu zimnici a první pusu.
______________
Snový rok 2016 a vězte, že před všechno, čeho budete letos svědky, jste postaveni záměrně… a buď si z toho něco odnesete nebo to překročíte. Každopádně věci se dějou a my můžeme být rádi, dokud a že jsme toho součástí.
