Ve dnech, kdy jsem sfoukla pomyslných třicet svíček (bylo to dvakrát, takže počet svíček se mi zřejmě znásobil - což v poslední době vnímám, že právem... protože občas je to na dva pomocníčky, co by mě zvedali z gauče a chodili mi nakupovat, taky za mě vařili polívky a ráno za mě otvírali oči), tak v těch dnech jsem otevřela dvě veliké krabice. Kávovary z Datartu v nich nebyly, za což mnohokrát děkuji :)

čtvrtek 26. července 2012

Hladový voči



Svačinová přestávka 9,35-9,55. Děti zůstávají ve svých lavicích. Hýbat se smějí, vystrkovat nohy do uličky nikoli. Mluvit, žvýkat a chodit čůrat povoleno. S pravidly pohybu na chodbách byly již seznámeny. Jo a pozor, zákaz rytí kružítkem do lavic. Vše s přáním dobré chuti.


...

Ne ne, zalepit mi pusu a plácnout mě přes ruce. Fakt je, že jen samý dobrý mám vzpomínky na velký přestávky, kdy dvojice s funkcí svačinářů přinesla z jídelny ohromný koš s chleby se sýrem a k tomu mlíčka v pytlících. Ustřihli jsme roh a mlíčko vypili. Potom chleby na ubrousky ... pamatuju si modrej. Ubrousek. Chleby tenkrát bývaly normálně hnědý. A ten ubrousek měl v sobě vyražený nějaký ornament. 




A protože krávy se po letech vybavujou snáz než ornamenty ...











Žádné komentáře:

Okomentovat