Ve dnech, kdy jsem sfoukla pomyslných třicet svíček (bylo to dvakrát, takže počet svíček se mi zřejmě znásobil - což v poslední době vnímám, že právem... protože občas je to na dva pomocníčky, co by mě zvedali z gauče a chodili mi nakupovat, taky za mě vařili polívky a ráno za mě otvírali oči), tak v těch dnech jsem otevřela dvě veliké krabice. Kávovary z Datartu v nich nebyly, za což mnohokrát děkuji :)
Zobrazují se příspěvky se štítkemDo lavic. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDo lavic. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 6. října 2014

Divadlo s parádou



"Je lepší, když u toho jídla budeš sedět."  
"Jo a jo, já zapomněla." Pak plesk, holčička se po sedmé usadí k večeři. Na židli padne jak brambora do talíře ... a za chvilku se z něj skutálí, jako by pod sebou měla vosí hnízdo. 

Vezme do ruky kus sýra a vykouše z něho myš. Potřebuje pro ni taky talířek, takže zmizí do pokoje hledat nádobíčko pro panenky. Když si všimnu, že vosy zase zaútočily, jdu Petrušku zachránit.

I s talířkem pro myšku sedne ke stolu a chystaj se obě jíst. "Počkej, něco jenom najdu," řekne myšce a odběhne do koupelny. Vrací se s největším z lavórů, ve kterém plavou koníčci, co neumí kouzlit, a že prý budou koukat na divadlo. Běžná večeře.




Jestli chcete mít doma divadlo taky se vší parádou, máme tu k mání dvoje sovičky. Stačí houknout.





Představení večeře je u koníčků jistojistě na první příčce v žebříčku kulturních zážitků, protože porovnám-li to například s představením, kdy si Petruška naskládá šestnáct z nich před monitor počítače a ti pak sledují představení "Barbie a kouzelný zámek", tak tohle má aspoň grády. No a to vám pak nepřeju vidět ty znuděný koňský voči, ty výčitky z plastových zorniček. A ty kecy, že lepší je snad skončit v salámu. No příště si to Pepé rozmyslí, jestli šestnáct párů očí u počítače vydžet anebo kamarády zavřít do krabice, ať si tam třeba vypráví vtipy o policajtech.




Na kočičích jevištích odehrají svá dramata holčičky odjinud, takže tímto přejeme jejich rodičům krásné zážitky a nechť si užijí lístků v první řadě, než budou jednou odsunuti někam doprostřed.

čtvrtek 29. srpna 2013

Na všechny háčky světa



Nehorázně rychle utekl rok, na jehož začátku jsme Adélce vycpali dno prvňáčkovského kornoutu ručníkem a zasypali bonbony. Možná nad naším domem stál někdo s kouzelnou hůlkou a mával a mával, aby čas běžel a my ho nestíhali. Je to rok, co si její červené střevíčky prvně vyšláply pěšinku ke školní lavici. 


Střevíčky na palci tlačí a z pěšinky je už sakra cesta. Ale nadšení po ní jít se od loňských prvních dní nezměnilo. Už se u nás znovu odpočítávají noci do druhého září.





Mít ve třídě ručník, co nikdo jiný nemá, byl jedním z těch nápadů nad nápady. Rozhodně si ho žádné dítko s Adélčiným nesplete a v řadě ručníků u školního umyvadla právě tenhle vyniká jak věžička ve stavebnici.

Letos přibude jedna věžička na kroužek keramiky a pak taky ...  oblečeme pár háčkůháčky světa našeho.







 Některé z nich můžou ozdobit i háčky světa vašeho :)













čtvrtek 23. srpna 2012

Jedenáct nocí, pak rán


Kornout pro prvňáčka

Vím, že se někdy dna kornoutů, zvlášť pak těch ohromných, co si i Adélka vybrala, plní novinami. Jednak aby ho dítko uneslo a také proto, že sladkosti, co by se do něj vešly, by u nás vydržely do září roku, kdy do první třídy půjde Pepé.

Takový ručník mi přišel o dost lepší řešení. Rozhodně lepší minimálně v tom, že rozsvítí oči šestileté holčičce víc, než by to zvládl zmačkaný článek třeba Mosteckého deníku.







 Z ručníku ... zase ručník.













Až se Adélka jedenáctkrát vyspí a tolikrát i vstane











čtvrtek 26. července 2012

Hladový voči



Svačinová přestávka 9,35-9,55. Děti zůstávají ve svých lavicích. Hýbat se smějí, vystrkovat nohy do uličky nikoli. Mluvit, žvýkat a chodit čůrat povoleno. S pravidly pohybu na chodbách byly již seznámeny. Jo a pozor, zákaz rytí kružítkem do lavic. Vše s přáním dobré chuti.


...

Ne ne, zalepit mi pusu a plácnout mě přes ruce. Fakt je, že jen samý dobrý mám vzpomínky na velký přestávky, kdy dvojice s funkcí svačinářů přinesla z jídelny ohromný koš s chleby se sýrem a k tomu mlíčka v pytlících. Ustřihli jsme roh a mlíčko vypili. Potom chleby na ubrousky ... pamatuju si modrej. Ubrousek. Chleby tenkrát bývaly normálně hnědý. A ten ubrousek měl v sobě vyražený nějaký ornament. 




A protože krávy se po letech vybavujou snáz než ornamenty ...