O oči víc

Šiju většinou za tmy, kdy už všechno, co přes den nezavře pusu, má už zavřený oči. A ráno pak máme doma o oči víc:)

Soví kamarádka pod lustr

 

Deka pro Nanynku

Malá jsem měla panenku Nanynku. Jméno jí tehdy vybrala babička. My seděly jsme v kuchyni nad pexesem, vonělo to bikavou, a ona mi řekla, že právě Nanynka je to nejkrásnější jméno pro panenky. No vážně se jím stalo.

Já se učila, jak ji přebalit, obléct, rozesmát. Ona totiž Nanynka byla živá. Zašité srdíčko v ní klepalo, měla vděčné a zvědavé oči a v zimě bez čepice doopravdy mrzla. Takže jsem ji starostlivě oblékala, při kňourání konejšila a hladila po zádech. Byla jsem skutečná maminka.

Nanynku jsem milovala a dodnes mám výčitky kvůli tomu, že jsem ji jednou chtěla s kamarádkou vyměnit za morče.

Inu, po letech jsem skutečnou maminkou znovu a naprosto jistě vím, že své holčičky bych za morčata určitě nevyměnila. 

Deka pro Nanynku 

Tahle Nanynka patří Petrušce. 

Jakto

V životě mi "jakto" mojí naivní hlavou proletělo tisíckrát. Některá z nich jsem časem pochopila, pár jich možná teprve pochopím a posadí mě to na zadek, no a některá z nich jsem doteď jednoduše nerozdejchala. 

Ale veškerá jakto jsem přijala s tím, že pro příště už budu vědět. A že jsou na světě důležitější věci než ty, co se důležitými doteď zdály.

Vždycky je fajn mít po ruce někoho, kdo na naše jakto zná odpověď. Možná úplně jasnou, která začmárá všechny otazníky, možná úplně zmatenou, co dalších pět otazníků přimaluje. Hlavně že dotyčný má uši a zvládne občas kývnout hlavou, jakože rozumí. 

Je úplně fuk, jestli člověku je pět nebo šedesát. Když to v hlavě začne dunět a člověku z očí jakto kouká ... 

Bedřich,

má uši a dokáže kývnou hlavou.

Sice nezmění počet otazníků, ale posluchač je to výborný. A v bříšku mu to chrastí.

Šitý podle Mariny, Bellet design