Když jsem se malá těšila na Ježíška, bavily mě přípravy, uklízení, babička. V kuchyni si zpívala a já to milovala. Stejně jako, když mě chodila vyndavat zkrabacenou z vany, kde plavaly lodě z víček třeba, z kolíků. Posadila mě na pračku a zabalila do největšího z ručníků. Potom peřiny v ložnici byly ledový a naducaný a já jsem pod nima zahrabaná čekala na babičku, na největší vzpomínku v hlavě, v červeném srdci. Ta pak pustila rádio, co se po hodině samo vyplo a my jsme zavřely oči.
A takováhle vzpomínka je dárkem nad všechny dárky světa. Páni, tohle kdyby tak šlo zabalit do papíru s hvězdičkama. To by byl balíček k nezaplacení, k otření očí, které zůstaly.
Přeji vám z celého mého červeného srdce, ať z letošních Vánoc máte hromadu vzpomínek k nezabalení. Sladko z cukroví ať se vám vpije do rtů a vy pak rozdávejte rodině vanilkové polibky.
Dále vám přeji radosti o něco víc, než se do vás vejde. To proto, aby z vás přetejkala, aby vám kapala z očí, krčila tváře a třásla vám celým tělem. No a ještě jedno přání takové, aby se vaše oči na pár dní proměnily v oči dětí. Abyste zkrátka viděli, že ledacos jde zvládnout, a že nad spoustou věcí se může mávnout rukou. A když to nedokážete, nechte za sebe rukou mávnout někoho jiného a utečte.
Přeji vám, ať se všechno, co vypadá na rány, promění ve zkušenost a uvnitř díky tomu o pár čísel vyrostete.
No a nakonec ... jako každý rok, bude mít i ten příští stovky cest rovných i klikatých. Někdy je snazší jít přímo, jindy je to pro člověka sakra nuda. Tak já přeji každému odvahu na to, vydat se občas někam tou cestou klikatou, sem tam vyzkoušet zkratku, někdy může být i k něčemu zabloudit a pak se zamručeně vrátit. Inu, přeji vám prostě na cestách veškerých tvarů pevné kroky a sílu dojít až do konce ... kde se třeba obrátíte a řeknete si - Hele, na začátku to bylo lepší. Lusknete a plácne vás to zase na start.
Přeji vám Snový rok 2012.
A zdraví. Není nic víc důležitého.
Žádné komentáře:
Okomentovat