Ve dnech, kdy jsem sfoukla pomyslných třicet svíček (bylo to dvakrát, takže počet svíček se mi zřejmě znásobil - což v poslední době vnímám, že právem... protože občas je to na dva pomocníčky, co by mě zvedali z gauče a chodili mi nakupovat, taky za mě vařili polívky a ráno za mě otvírali oči), tak v těch dnech jsem otevřela dvě veliké krabice. Kávovary z Datartu v nich nebyly, za což mnohokrát děkuji :)

sobota 3. prosince 2011

V petrželi

Čokoládová holčička mi sedí na klíně a šeptá mi, že nechce do pytle. V ruce mačká čertí rohy a oči jí kmitaj jak rozčílenej pes za plotem. Říkám jí, že čert přece vůbec nemá pytel na nějaký děti, ale na bonbony. Nosí jich spoustu a taky plno čokolád, někdy že dokonce musí jít čertů víc, aby se mohli v nesení bonbonů střídat. V pytlích mají gumový ke žvejkání pro prcky a tvrdý pro ty prcky zhruba nad metr. A taky uhlí pro maminky na tváře a brambory na razítka. 

Čokoládová holčička začne tleskat a nad její hlavou praskají bublinky s barevnými medvídky, s lízátky na tyčkách, bublinky s další várkou čokolády. Praskají a cáká to na mě. A začínám si vybavovat arašídovou Zoru, kterou mi babička kupovala v Rozkvětu v potravinách. 

Ten obchod mi přišel hrozně velikej, v drátěných klecích tam mívali paštiky, kterýma jsem o sebe ťukala. Nebo jsem ten rybník paštik promíchala rukou a z toho tlumeného ťukání jsem se radovala. Paštikám ten dutý zvuk zůstal, ale jak jsou dneska naskládaný v regálech, nejde si ho užít. Chtělo by to, co se paštik týče, udělat krok zpátky.

Čert jde vpřed. Čokoládová holčička si utře pusu do rukávu. Rozumí tomu, že ten kudrnatej si jí nechce uvařit v hrnci s petrželí a má z něho radost. Rozumí i tomu, že ať se co se, maminka jí drží a nedá nikomu. No a že kdyby to na Mikuláše jó špatně chodilo, vařily by se kdyžtak s tou petrželí spolu. 


Starší dcerka si už myslí, že čerti jsou převlečení pánové. Že třeba nějaký soused Tonda od naproti obleče  doma kožich, pomaže se uhlím, nasadí rohy a jde do ulic strašit. Pak se vrátí domů, ohřeje zbytek pizzy a usne v obýváku. Ráno bude manželka prát polštář od uhlí a bude hudrovat "Rok co rok, zatraceně."  




Ale tak my všichni přece víme, že po světě musí chodit někdo, kdo si dělá čárky dobra a zla. A že když jsou čárky zla na konci roku ve většině, bude dareba potrestán. Třeba tím, že mu začne téct odpad, rozbije se televize, nepojede mu auto, nebo se bude vařit s petrželí.


Pytlíčky pro čokoládové holčičky




Jsou ušity podle Mariny, Bellet design. A čokoládové děti se radovaly, že neskončily v petrželi.









Žádné komentáře:

Okomentovat