Ve dnech, kdy jsem sfoukla pomyslných třicet svíček (bylo to dvakrát, takže počet svíček se mi zřejmě znásobil - což v poslední době vnímám, že právem... protože občas je to na dva pomocníčky, co by mě zvedali z gauče a chodili mi nakupovat, taky za mě vařili polívky a ráno za mě otvírali oči), tak v těch dnech jsem otevřela dvě veliké krabice. Kávovary z Datartu v nich nebyly, za což mnohokrát děkuji :)

pátek 30. prosince 2011

Jedno AŤ do snového roku

Mami, a kam dneska půjdeme? A mně se snad až zamotaji oči, jak se snažím marně přijít na to, cože jsme to vlastně měli. Hlavou mi proletí schůzka v deset u Kahanu, odečty plynu a náš zubař. Čistíte, čistíte?

Já co si večer nenapíšu a ráno z papírku na stole nepřečtu, jako by nebylo. Já můžu si domluvit třeba svatbu, nařídit na sedmou budíka ... no ale nemít v kuchyni na papírku napsáno SVATBA 13,00 JÁ A PÉŤA, tak ani nevim.

Hlava moje by potřebovala zalátat.

Bych taky potřebovala, aby dny začínaly kolem desáté, protože rána zvládám skoro ještě s předpaženýma rukama. Jé, takhle až v deset kdyby zakukala  kukačka a já - rázem princezna Čiperka - donesla bych ze studny vodu na čaj, nakrájela štrůdl a schovala bych ho pod hromadou cukru.

Vzbudila bych zbytek království, rozdala lžičky a poručila, že nikdo od stolu nevstane, dokud se ten cukr nesní. A až bych slyšela "Hráblo ti, mámo?" uvědomila bych si, že asi fakt jo.



Do snového roku vám přeji, ať vám nehrábne.





A kdyby přeci jo, ať se s tím máte komu svěřit.




Ušito podle Mariny, Bellet design.

Žádné komentáře:

Okomentovat