Ve vytahaném tričku a flekatých teplácích, navíc s ledvinovým pásem, protože mi stačí trošku ofouknout a je to, snažím se na kolenou seškrábat nožem z koberce fleky z modrých modelín.
Někdo zvoní a já se zrovna dostala k tak pěknému kousku. No ale k oknu jdu, a že pošta a ať jdu dolů. Hodím na sebe kabát a od krku po kolena se stanu dámou, která právě dělá lasagne s olivami a popíjí u toho čevené. Usměje se na pošťáka, mávne a vyjede zpět do čistoty svého nóbl bytu.
Balíček hodím na gauč a stanu se zase skutečnou Já v obyčejném doma. Manžel mě musí jistojistě hodně milovat hlavně pro to, jaká jsem uvnitř. Já, žena s ledviňákem.
"Běžte si sníst ty jogurty," volám s nožem v ruce někam do neurčita. A volám pozdě, protože už si prohlížím, cože to je na stole za vydařenou koláž. Kola, kružnice...množiny! Mé děti jsou naprosto geniální. Desítky kružnic na dřevěném stole, přičemž ubrus je součástí hned čtyř. Jak neobyčejné! Nemůžu vyjít z úžasu. Kam se hrabou flíčky z modelíny na matematiku mých dětí. Já jsem vážně tak moc překvapená, že už jsem přes dvě minuty ani nemrkla a leknu se, jestli jsem proboha nezapomněla u prsou tlouct.
V tom ke mně jdou sladké a růžové ruce. Voní to jahodami po celé místnosti, voní to smetanou. A u prsou se mi to roztlouklo ještě rychleji, to když jsem viděla tu radost růžových rukou z prachobyčejných množin.
Když chci
Když chci, umím být také dámou v silonkách a v botkách špičatých tak, že v nich zvládnu dojít na tramvaj a dál už to dost dobře nejde. Dámou s kabelkou a s ohromným květovaným deštníkem... ale pravdou je, že radši bývám tou, která pozoruje kola a kružnice a společně s růžovýma rukama se při tom drží za hlavu a říká si "Jůva!" U prsou jí tluče a voní jahodami.
Kabelka ušita podle Mariny, Bellet design. Voní jahodami.
moc hezké.
OdpovědětVymazat